|
Úvodem
V mnoha divadlech, kostelích a šlechtických palácích postavených v období mezi lety 1500 až 1800 jsou přítomné lehké klenby, kterým se říká také klenby „rákosové“.
Takovéto klenby, velice rozšířené díky tomu, že byly levné a snadno realizovatelné, jsou často zdobeny vzácnými freskami a štuky, které jim dodávají významnou historickou, uměleckou a architektonickou hodnotu.
Z konstrukčního hlediska se jedná o nosnou dřevěnou strukturu (obloukovou výztuž), často nezávislou na osnově bednění nad ní, která byla realizovaná spojením pomocí nýtů dvou či více desek uspořádaných podle „nože“ a s posunutými spoji, za použití obecně ne příliš dobrého na hrubo otesaného dřeva, a s velice málo ošetřeným a vytříbeným spojením jednotlivých konstrukčních elementů.
Armatury jsou obecně provedeny z nepravidelných desek se základem 2 – 4 cm a výškou 10 – 30 cm, s různou šířkou od 50 do 150 cm. Tak, kde se nachází zdvojená vrstva desek, je vzdálenost os mezi obloukovými výztužemi velice krátká na rozdíl od případu, kdy jsou tyto obloukové výztuže realizované ze tří a více vrstev.
Pokud jde o druh zvoleného spoje, aby desky tvořící obloukové výztuže držely u sebe, byly používány následně roznýtované nýty nebo nýty s širokou hlavou, které ne vždy byly řádně uspořádány.
Armatury jsou běžně zpevněny vedlejší dřevěnou osnovou tvořenou tzv. „tambocci“ (malé trámky redukovaných rozměrů), takováto osnova se jeví spíš různorodá, a to jak rozměrem reprodukovaných článků, tak pokud jde o rozměry takovýchto prvků a druhu jejich zpracování. Zpracování těchto trámků je někdy správné, pokud jsou dobře otesané a přiříznuté, jindy jsou vytvořené z hrubých desek nepravidelného řezu, vložené silou mezi dvě obloukové výztuže pomocí úderů kladiva a často upevněné na šikmo lemovanými nýty („alla traditore“).
Rákosový podklad pod omítkou je obecně vytvořen pomocí tzv. „arellato“, neboli pomocí rákosu o velkém průměru (cca 10-30 mm), nalámaného podél vlastní osy a spleteného tak, aby vytvořil očko se zdvojenou pravoúhlou osnovou, nebo pomocí rákosu o malém průměru (cca 5 mm), který je naskládaný tak, aby tvořil jednosměrnou osnovu.
Po vytvoření celistvé vnitřní plochy klenby pomocí rákosu umístěného v systému dřevěných obloukových výztuží nýty se širokou nebo plochou hlavou se přešlo k nanášení různých vrstev omítky. Omítka, jejímž úkolem bylo vytvořit povrchovou úpravu stavby, mohla mít různé složení, a to podle toho, jaké materiály byly k dispozici, a podle potřeb stavby. Často bylo nutné, aby se malta rychle uchytila z důvodu snížení doby čekání, aby byla určitým způsobem tekutá kvůli snadnějšímu provádění práce, aby byla do určité míry konzistentní a vyloučilo se, že bude během nanášení opadávat, a aby byla do určité míry rezistentní a mohla odolávat námaze, které mohla být vystavena, aniž by popraskala.
|
Obecně se můžeme setkat:
- s maltou ze sádry, jejíž výhodou je, že okamžitě ztvrdne, ale současně může dojít k nepříjemnostem způsobeným hygroskopičností tohoto materiálu;
- s vápennou maltou s vysokými mechanickými vlastnostmi;
- se smíšenou maltou z vápna a sádry.
|
|
TYPY KLENEB A FENOMÉNY POŠKOZENÍ
Historická divadla
Rákosové klenby historických divadel jsou obecně charakteristické pro své nízké zakřivení, proto jsou málo odolné z hlediska tvaru a jsou více vystavené námaze způsobené ohybem. Z toho vyplývá potřeba výztuže nejvíce pomocí ocelových či dřevěných tyčí. |
Schéma obloukové výztuže |
Kvůli špatnému stavu údržby mnoha divadel se četných případech projevuje ztráta účinnosti závěsů.
Takováto porucha způsobuje různá snížení obloukových kleneb, která jsou příčinou změny tvaru a popraskání omítky a následně pak poškození dekorací na vnitřní ploše klenby.
|
|
Schéma mechanizmu poškození způsobeného na klenbách
|
Kostely
Konstrukční typy rákosových kleneb, které se nacházejí v kostelích, často reprodukují a rozšiřují typické vlastní tvary zděných kleneb. Jako v případě historických divadel byly tyto rákosové klenby realizovány z důvodu oddělení jednotlivých prostor s velice odlišnými termohygrometrickými vlastnostmi, vnitřních zateplených prostor a půd bez topení. V mnoha případech má pára, jež se tvoří ve vnitřním prostoru, tendenci šířit se přes struktury a usazovat se na nejstudenějších stěnách, tedy na vnitřních plochách samotných kleneb. |
|
Takováto koncentrace vody může v první fázi způsobovat procesy „ztmavnutí“ částí klenby mezi dřevěnou výztuží a v následující fázi významnější procesy postupného poškozování, kdy hygroskopická koncentrace trvá v čase. Rovněž není vhodné opomíjet problémy spojené s infiltrací vody z krytiny. |
|
|
Šlechtické palác
V mnoha šlechtických a reprezentativních palácích se můžeme často setkat s tím, a zvláště pak ve vyšších patrech, že jsou stropy sálů konstruovány systémem omítnutí dřevěných skruží a rákosu, které zobrazují na vnitřní ploše klenby různé postavy a zdobení.
V takovýchto strukturách se lze setkat i s plochými stropy, které vykazují značnou podobnost se stropy v divadlech, ale které obecně nevyžadují takový systém zavěšení od stropu patra či krytiny z důvodu jistě menších zdrojů světla, které je nutno překrýt.
Proces postupné degradace jsou stejné jak v předchozích případech.
Na následujícím obrázku jsou vidět četné praskliny způsobené nedávnými zemětřeseními. |
|
JAKÝM ZPŮSOBEM ZASÁHNOUT
Za účelem provedení restaurátorských prací pomocí těch nejlepších technologií, jež jsou k dispozici, je nutná dokonalá znalost historických stavebních technik a technologií a pečlivá předběžná znalost dané historické klenby.
POZOROVÁNÍ JAKO NÁSTROJ ZÍSKÁVÁNÍ POZNATKŮ
Díky používání nejmodernějších nástrojů a díky úzké spolupráci s Odborem architektury, výstavby a budov (D.A.C.S.) při Vysokém učení technickém kraje Marche je možno získat poznatky o skutečném „zdravotním“ stavu konstrukčního systému.
Geometrické a deformativní pozorování a zjišťování prasklin
V této fázi je možno vyhodnotit následující faktory: změny tvaru klenby se snižováním každé části a zjišťování prasklin, pomocí čehož je možné zjistit mechanické chování stavby a specificky poškození, které bylo na struktuře způsobeno.
|
|
|
|
Zjišťování zaměřené na snížení klenby |
Zjišťování prasklin na vnitřní ploše klenby |
Zjišťování materiálu, technologické a konstrukční zjišťování a zjišťování stupně poškození
Znalost konstrukčního systému a použitých materiálů umožňuje stanovit zranitelnost struktury a procesy probíhající postupné degradace, a to i prostřednictvím laboratorní analýzy na vzorcích odebraných na daném místě.
Nedestruktivní diagnostický průzkum
Pro správné nastavení zákroku spojeného se zabezpečením fresek a štuků na vnitřní ploše klenby je často užitečné vyhodnotit, jaký je stav přilnutí, a zjistit, zda se vyskytuje odpadávání omítky od rákosového podkladu nebo rákosových vrstev od dřevěných struktur, které se nacházejí nad nimi.
Za tímto účelem je možné odkázat na nedestruktivní průzkumy jako je termografie a laserová vibrometrie.
1. Zmapování odpadávání omítky klenby pomocí termografie..
Obecně je tepelnou anomálií takové místo, kde se distribuce teplot odchyluje od průměrných hodnot distribuce na celé ploše a významnou tepelnou anomálií je taková anomálie, která je spojená s nejteplejší zónou zobrazenou takovou barvou na obrázku, která směřuje k červené. Tato místa normálně odpovídají odpadávání, která jsou vyhledávaná na všech takových místech, kde bylo pozorováno citelné zvýšení teploty oproti místům okolním. |
|
Celková kvalitativní mozaika provedených termografických měření se zvýrazněnou indikativní stupnicí teplot.. |
|
2. Ověření stupně spojení dřevěné struktury s klenbou pomocí laserového vibrometru doppler
Základní myšlenkou procesu měření je úvaha, že pokud se při namáhání obloukové výztuže pomocí mechanického impulzu docílí vyššího počtu vibrací na vnitřní ploše klenby, tím víc a lépe budou oblouková výztuž a rákos spojeny; pokud jsou oba dva tyto prvky odpojené, přenos mechanické energie bude značně ztížen a budou zaznamenány pouze malé vibrace. |
|
|
Vibrometr OMETRON 100 |
Příklad výsledku získaného pomocí vibrometru |
LABORATORNÍ TEST PROVEDENÝ NA PŮVODNÍM SYSTÉMU …
Při Odboru D.A.C.S. při Vysokém učení technickém kraje Marche byly s cílem stanovit nejvhodnější zákroky zaměřené na restaurování rákosových kleneb s tím, že se ochrání bohatá dekorace na vnitřní ploše těchto kleneb, provedeny testy za účelem zjištění mechanického a tepelně hygrometrického chování takovýchto struktur, a to především v souvislosti s tím, že systém rákosových kleneb je velmi heterogenní.
Zvláště pak byly provedeny:
Testy za účelem určení historických materiálů (Omítka, rákos a dřevo)
Byly určeny mechanické parametry všech prvků, ze kterých se systém skládá. |
|
|
|
|
Test ohebnosti na vzorcích malty |
Tlakový test na vzorcích malty |
Test tahu na vzorcích dřeva |
Test nepropustnosti páry |
|
Testy za účelem určení dílů klenby
Na základě různorodosti spojení rákosu s omítkou bylo určeno chování systému a vyhodnocen význam styčné plochy mezi oběma materiály.
|
|
|
|
Test ohebnosti na rákosových deskách |
Test tahu na rákosových deskách |
Test řezu na rákosových deskách |
Testy za účelem určení dřevěných obloukových výztuží
Byla vyhodnocena účinnost sekce skládající se z více k sobě přinýtovaných desek. |
|
|
Test ohebnosti na zaoblených trámech |
|
Testy zatížení klenby v měřítku 1:1 zkonstruované v laboratoři |
|
|
|
Tři klenby o světlém rozpětí 8 m byly vypracovány v laboratořích ústavu D.A.C.S. a byly podrobeny testům zatížení za účelem zjištění mechanického chování konstrukčního systému ve svém celku a stanovení minimálních zákroků kompatibilních s ochranou vzácné vnitřní plochy klenby.
. . . A NA ZPEVNĚNÉM SYSTÉMU
V ústavu D.A.C.S. byly provedeny četné laboratorní testy a analytické simulace za účelem ověření skutečné účinnosti nejrozšířenějších technik zákroků a otestování nových stále kompatibilnějších technik.
Vyhodnocení změn termohygrometrických vlastností materiálů po provedení konsolidačních prací Byly provedeny testy nepropustnosti páry, rychlosti odpařování, cyklů zmrazení a rozmrazení, absorpce kvůli kapilaritě, bod styku. |
|
|
| Číselné simulace za účelem ověření životnosti |
Za použití softwaru pro dynamickou termohygrometrickou simulaci je možné simulovat účinnost zákroků v čase v souvislosti s ochranou vzácné vnitřní plochy klenby.
|
|
Testy zatížení a zlomu na klenbách v měřítku 1:1 a na jednotlivých dílech klenby vytvořených v laboratoři
Testy zatížení při tahu a ohýbání byly provedeny na zpevněných vzorcích, jinak po indukci širokého zjišťování prasklin a deformací na třech klenbách sestrojených v laboratoři byly otestovány inovativní metody založené na použití FRP a FRG. Rovněž byly prověřeny systémy uchycení a zdvihu pro navrácení původního tvaru takovýchto struktur a zákroků spojených s obnovením spojení mezi dřevěnou strukturou a rákosem, jestliže by se nýtování neukázalo efektivním.
|
|
|
|
|
Vnitřní plocha klenby – síť z obousměrného materiálu CFRP |
Zpevnění vnitřní plochy klenby –
svazky z materiálu CFRP
|
Zpevnění vnější plochy klenby |
|
Z testů vyplynulo, že nesouvislé a přesné zpevnění pomocí FRP nemění nic na prodyšnosti systému a je velice levné. Umožňuje rovněž provádět práce přesným způsobem zaměřeným na co nejvíce možnou ochranu umělecké hodnoty vzácných vnitřních ploch kleneb. Na příklad přesné použití uhlíkových vláken slepených tixotropickým lepidlem je rovněž extrémně kompatibilní s technologiemi a materiály používanými ve stavebnictví v minulosti. Prvky z materiálu CFRP mají vysokou schopnost přizpůsobit se tvaru, garantují vynikající mechanické vlastnosti, jsou obsaženy v nepatrných tloušťkách a zásadním způsobem nezvyšují zatížení podpěrných struktur.
|
 Šňůra epoxipolyuretanové pryskyřice |
Aby styčná plocha mezi rákosem a obloukovou výztuží při použití pásů z CFRP nadměrně neztuhla, je možné zavést mezi oba materiály „polštářky“ z epoxipolyuretanové pryskyřice.
Jako velice významná se ukázala role případných „závěsů“, ty by neměly by být při ohýbání tuhé, aby umožnily příslušné pohyby klenby, ale zamezily vertikálnímu snižování; to lze realizovat za použití kabelů či řetězů, které tvoří vertikální jednostranný spoj. |
ČÍSELNÉ MODELOVÁNÍ
Nastavení analytického modelu, který by popisoval mechanické chování takovýchto kleneb, umožní získat nástroj pro předpokládané nastavení zákroku a základ pro podrobnou analýzu parametrů za účelem stanovení toho, jaké parametry nejvíce ovlivní chování takovýchto kleneb, a to především v souvislosti s ochranou vzácné vnitřní plochy klenby.
|
 Schéma stratigrafie vložené do modelu |
|
|
Obrázek modelu dokončených prvků |
Obrázek modelu dokončených prvků
Stav napětí klenby na modelu FE |
 |
|
|
Vložení dat do výpočtového softwaru |
|
NĚKTERÉ PŘÍKLADY ZÁKROKŮ
Na vnitřní ploše klenby …
Jestliže se nacházejí štuky na vnitřní ploše klenby pouze na okrajových částech, je možné provést zpevnění pomocí pásů z CFRP slepených epoxidovými pryskyřicemi; kompatibilita e efektivnost tohoto zákroku jsou garantovány na základě výsledků dosažených při provádění laboratorních testů
|
|
|
Instalace pásů z CFRP |
Zpevněný strop vnitřní plochy klenby |
Na vnější ploše klenby …
Za účelem zabezpečení či obnovy uchycení mezi obloukovou výztuží a rákosem je možné nainstalovat speciální můstky z CFRP. V případě, že by bylo oddělení dřeva od rákosu rozšířené, je možné nainstalovat pásy z CFRP na vnější plochu klenby nad trámky, které mají tu samou funkci jako můstky umístěné na obloukovou výztuž. |
|
|
Můstky v CFRP |
Pásy z CFRP na vnější ploše klenby |
Na rákosu …
Nedostatky mohou být napraveny pomocí nového rákosu, vytvořeného ze zapletených proutků tím samým způsobem jako stávající rákos, připevněného na ten původní, přinýtovaného ke dřevěné struktuře a případně spojeného se starým rákosem pomocí vhodně připravené malty. |
|
|
Vytvoření rákosu |
Překrytí starého rákosu novým |
|
V případě realizace nové omítky je nezbytné použít materiály s podobnými mechanickými a termohygrometrickými vlastnostmi stávajících materiálů. |
Na dřevěných obloukových výztužích a na trámcích …
|
| V případě degradace dřevěné struktury je možné vytvořit dřevěnou náhradu za obloukové výztuže a nahradit či obnovit zničené či chybějící trámky. |
 Náhrada obloukové výztuže
|
V případě prasklin a podélných trhlin obloukových výztuží je možné, při vyloučení výměny zničené desky, použít náplasti z CFRP spojené pomocí epoxidové pryskyřice. |
Použití náplasti z CFRP
|
|
Za účelem uchování nýtování, které podpírá rákos, mohou být ke špatným můstkům přidány nové můstky vytvořené na míru, přinýtované ke starým můstkům a ukotvené k obloukové výztuži prostřednictvím nýtů „alla traditora“.
|
|
|
Odstup mezi dřevěnou strukturou a rákosem |
Použití šňůry epoxipolyuretanové pryskyřice |
|
Na závěsném systému ...
Degradace zavěšených rákosových kleneb je způsobená především narušením samotných zavěšení, které je zapříčiněno z různých důvodů, mimo jiné z důvodu poškozená tyčí nebo úchytů či špatným počátečním předběžným nastavením.
Z tohoto důvodu, pokud by byla vyhodnocena neúčinnost stávajících závěsů, preferujeme realizaci nového závěsného systému s vhodným uspořádáním úchytných bodů. Důležité je provést taková zavěšení, která nebudou příliš tuhá na ohýbání, a garantovat, co nejvíce to bude možné, aby klenba a krytina nebyly na sobě závislé. Z tohoto důvodu lze realizovat takováto zavěšení pomocí ocelových řetězů ukotvených speciálními ocelovými upínacími čelistmi k obloukovým výztužím. |
Závěsný bod obloukové výztuže |
Velice často jsou závěsy ukotvené na řetězech střešních vazníků krytiny. Nedoporučuje se aplikace zátěže soustředěné na řetěz, nýbrž je preferováno zavěšení systému na vzpěry střešních vazníků. Jestliže by bylo potřeba zavěsit klenbu na více místech, bylo by nutné vytvořit určitou strukturu podepřenou na vzpěrách střešních vazníků, na kterou by se závěsy uchytily. Takováto struktura může být vyrobena z oceli, jak je ukázáno na následujícím příkladu.
|
|
|
Trám IPE 240 podepřený na dvou vzpěrách |
Detail spojovacího uzlu dvou IPE 240 |
|
Na dřevěných strukturách, na kterých jsou zavěšené …
Někdy se může ukázat nutností ubezpečit se, zda dřevěné struktury krytiny, na kterých mohou být klenby zavěšeny, respektují aktuální normativní standardy. Analýzu lze provést pomocí výpočtového softwaru na hotových prvcích.
Na níže uvedeném příkladu je vidět, jak některé prvky určitého střešního vazníku nerespektují současné normativní standardy.
|
|
Model střešního vazníku FEM ve skutečném stavu |
Konsolidační práce počítaly v tomto případě s provedením ocelových konstrukcí a ocelových lan, jedná se tedy o zcela reverzibilní zákrok. |
|
 |
Projekt zákroku na střešním vazníku |
Model střešního vazníku FEM po provedení zákroku |
|
|
Detail vzpěry |
Detail vrchní desky |
|
|
|
Fotografie vzpěry |
Fotografie vrchní desky |
|
Zdvižení …
V případě, že se zjistí značné odlišné poklesy mezi obloukovými výztužemi, které by mohly způsobit deformaci vnitřní plochy klenby, je možné obnovit tento původní tvar pomocí zdvižení samotné klenby z vnější strany.
Jako příklad uvádíme případ studie divadla Teatro dei Filarmocici v Ascoli Piceno, kde klenba vykazovala poklesy v řádu 30 – 40 cm, které klenbu závažně poškodily. Aby byly zachráněny stávající dekorace, bylo rozhodnuto provést zákrok nesouvislého typu s aplikací pásů z CFRP na vnitřní ploše klenby, které fungují jako podpěra omítky během procesu zdvihání.
|
|
|
Prováděcí projekt: Umístění můstků na vnější plochu klenby |
Prováděcí projekt: Umístění pásů na vnější plochu klenby |
|
Po dokončení aplikace pásů a spojení těchto pásů a zaoblené struktury, provedeného pomocí vhodně vymodelovaných „můstků“ z CFRP, bylo možné přistoupit ke zdvižení klenby za účelem obnovení původního tvaru. Proces zdvihání byl neustále monitorován pomocí setinových komparátorů umístěných na vnitřní ploše i vnější ploše klenby za účelem ověřování, zda nedochází k oddělování rákosového podkladu od omítky. |
|
|
Setinový komparátor na vnitřní ploše klenby |
Setinový komparátor na vnější ploše klenby |
|
Na základě porovnání mezi stavem před a stavem po je možné vyhodnotit obnovení původního tvaru klenby.
|
|
Restaurování maleb a dekorací …
Po domluvě s kompetentními institucemi je možné provádět průzkum původních barev a poté přistoupit k restaurování maleb a dekorací.
|
|
BIBLIOGRAFIE
QUAGLIARINI E., D'ORAZIO M. (2005).
Recupero e conservazione di volte in “camorcanna”. Dalla “regola d’arte” alle tecniche di intervento.
Editrice Alinea, Firenze, ISBN 88-6055-007-6.
QUAGLIARINI E., D’ORAZIO M. (2009)
Light vaults with frescoes or stuccoes strengthened by GFRP, the role of the reinforcement on intrados strains: first experimental data.International Journal of Architectural Heritage, Taylor & Francis, DOI: 10.1080/15583050903115069, ID UARC-2009-0147.
QUAGLIARINI E., D'ORAZIO M., STAZI A. (2006).
Rehabilitation and consolidation of high-value “camorcanna” vaults with FRP.
Journal of Cultural Heritage, Volume 7, Issue 1, January-March 2006, Pages 13-22, Elsevier Press.
QUAGLIARINI E. (2006).
Strutture in legno nei teatri all’italiana tra ‘700 e ‘800. Letture sugli interventi di recupero realizzati: i plafoni a copertura della sala.
RECUPERO E CONSERVAZIONE. vol. 69, pp. 52-59, DeLettera Editore.
QUAGLIARINI E., CIARLONI L. (2006).
Strutture in legno nei teatri all’italiana tra ‘700 e ‘800. Il legno come materiale da costruzione della sala: l’acceso dibattito tra XVIII e XIX secolo.
RECUPERO E CONSERVAZIONE. vol. 68, pp. 40-46, DeLettera Editore.
QUAGLIARINI E., MALATESTA C. (2005).
Strutture in legno nei teatri all’italiana tra ‘700 e ‘800. Tipologie e tecniche realizzative: le capriate di copertura, il “pozzo” dei palchetti e il plafone sommitale. Tipologie di riferimento e correlazioni.
RECUPERO E CONSERVAZIONE. vol. 66, pp. 36-41, DeLettera Editore.
QUAGLIARINI E., CIARLONI L. (2005).
Strutture in legno nei teatri all’italiana tra ‘700 e ‘800. Tipologie e tecniche realizzative: il “castello” dei palchetti e i soffitti plafonati.
RECUPERO E CONSERVAZIONE. vol. 65, pp. 48-55, DeLettera Editore.
QUAGLIARINI E. (2005).
Strutture in legno nei teatri all’italiana del ‘700 e ‘800. Dalla “Regola dell’arte” ai criteri di intervento.
RECUPERO E CONSERVAZIONE. vol. 64, pp. 70-77, DeLettera Editore.
QUAGLIARINI E., D'ORAZIO M. (2004).
Dipinti su incannucciato. Comportamento meccanico ed igrometrico di fasciature in FRP su volte ad incannucciato. L’uso alternativo di molle elastiche.
MODULO n°297, pp. 1150-1153, BE-MA Editrice, Dicembre 2003-Gennaio 2004.
D'ORAZIO M., GIACCHETTI R., QUAGLIARINI E., STAZI A. (2002).
Le volte in camorcanna di pregio: recupero e messa in sicurezza sismica.
BOLLETTINO DEGLI INGEGNERI. vol. 7, pp. 9-12.
QUAGLIARINI E. (2002).
Il recupero delle strutture lignee rivestite con stuoiati: nuove tecnologie di consolidamento, valutazione del comportamento meccanico.
RECUPERO E CONSERVAZIONE. vol. 46, pp. 56-60, DeLettera Editore.
D'ORAZIO M., QUAGLIARINI E. (2002).
Il recupero delle strutture lignee rivestite con stuoiati: interventi di consolidamento, valutazione del comportamento meccanico.
RECUPERO E CONSERVAZIONE. vol. 44, pp.62-66., DeLettera Editore.
STAZI A., D'ORAZIO M., QUAGLIARINI E. (2002).
Il recupero delle strutture lignee rivestite con stuoiati: dalla conoscenza del sistema costruttivo alle tecniche di intervento.
RECUPERO E CONSERVAZIONE. vol. 43, pp. 62-67, DeLettera Editore.
QUAGLIARINI E., D'ORAZIO M. (2004).
Criteri per il restauro ed il consolidamento di volte in “camorcanna” con intradosso di pregio.
In IL RESTAURO DI PALAZZO BUONACCORSI: RIFLESSIONI A CONFRONTO DOPO UN ANNO DALL’INIZIO DEI LAVORI, a cura di M. Zampilli, pp. 61-68, Biemmegraf di Piediripa di Macerata, 2004.
QUAGLIARINI E., PETRUCCI E., TERPOLILLI R. (2009).
La conservazione del plafone in legno del Teatro Filarmonici di Ascoli Piceno: la conoscenza come input iniziale per l’intervento di restauro.
in Atti del XXV convegno internazionale scienza e beni culturali CONSERVARE E RESTAURARE IL LEGNO CONOSCENZE, ESPERIENZE, PROSPETTIVE, pp. 649-666 e TAV. 25, Bressanone 23-26 giugno 2009, Edizioni Arcadia Ricerche, ISBN 978-88-95409-13-9.
QUAGLIARINI E., D'ORAZIO M. (2005).
Compatibilità di interventi con FRP su volte in “camorcanna” di pregio.
In Proceedings of the INTERNATIONAL CONFERENCE "CONSERVATION OF HISTORIC WOODEN STRUCTURES", 23-27 February 2005, Florence, vol.1, pp. 444-451, Gennaro Tampone ed.
QUAGLIARINI E., D'ORAZIO M., STAZI A. (2004).
Criteri per il recupero e la conservazione di volte in “camorcanna” con intradosso di pregio.
In Atti del Primo Congresso Annuale Ar.Tec. INTERSEZIONI E MUTAZIONI NEI RAPPORTI TRA ARCHITETTURA E TECNICA, Roma, 3-4 dicembre 2004, ISBN 88-6026-035-3.
QUAGLIARINI E., D'ORAZIO M., STAZI A. (2004).
Durability assessment of FRP wraps applied on high artistic “plaster and reeds” vaults.
In Proc. of SAHC2004: IV Int. Seminar on STRUCTURAL ANALYSIS OF HISTORICAL CONSTRUCTIONS - POSSIBILITIES OF EXPERIMENTAL AND NUMERICAL TECHNIQUES, Padova, Italy, November 10-13, vol.2, pp. 883-889, A.A. Balkema Publishers, London, UK, ISBN 0415363799.
QUAGLIARINI E., GIACCHETTI R., D'ORAZIO M., STAZI A. (2004).
Criteria for the restoration and consolidation of “camorcanna” vaults with precious intrados.
In Atti del first international conference on INNOVATIVE MATERIALS AND TECHNOLOGIES FOR CONSTRUCTION AND RESTORATION, IMTCR-04, Lecce, June 6-9, 2004, vol. 2, pp. 403-416, Liguori Editore, Napoli, ISBN 88-207-3678-0.
D'ORAZIO M., QUAGLIARINI E., STAZI A. (2003).
Assessment of the durability of FRP wraps applied on the upper surface of artistic “plaster and reeds” vaults.
|
|
